2. 10. 2012
Dnes je tomu právě 25 let od 3. října 1987. V americkém Barlingtonu havaruje Boeing 747, v Puerto Ricu poprvé spatřila světlo (tohoto) světa budoucí Miss Universe Zuleyka Rivera Mendoza a v Kalifornii pěje právě osmnáctiletá Gwen Stefani megahit prošlého léta I wanna dance with somebody od Whitney Houston. My v ČSSR držíme palce „americké“ tenisce Martině Navrátilové, když ve finále US open drtí nastupující Steffi Grafovou, a z normalizační šedi, která již není tak úmorně šedá, nás oblažuje Kájovo „ Zůstanu svůj, a tónům stále náležím. Zůstanu svůj, na tom mi nejvíc záleží…“
Popravdě nic z toho asi nezajímá mladého Jirku a několik dalších nadšenců tolik jako, že musí včas přijít na svůj první trénink čehosi, co je v Praze a vůbec celé ČSSR stále naprostou novinkou. Navíc to přesně zasahuje módní trend tehdejších let. Pro všechny , kdož měli svoji příšerně nekvalitní VHS kopii filmů tipu „ Pomstím svého mrtvého bratra v čestném boji s nečestným soupeřem, protože moje kung-fu je lepší !“ nebo pro ty, kdož si po shlédnutí Mstitele s píšťalou zasadili před barákem přeskočitelnou borovičku, se najednou otevírá úplně něco příjemně neznámého. Jirka převlečen do stále módních tepláků vchází do tělocvičny a tam již stojí hubená, vyšší postava, s černými kadeřemi a evidentně asijskými rysy. Ten Asiat neumí ani slovo česky a Jirka korejsky taky ne. Třeba si oba myslí: „Bude tohle mít nějakou budoucnost?“ Je 3.října 1987 a korejský instruktor Hwang Ho Yong, V.dan, poprvé stojí před českými žáky a můj učitel taekwon-do Jirka Gazda poprvé vidí svého učitele. Historie českého taekwon-do se rozbíhá mílovými kroky.
Sabum Hwang již byl v ČSSR několik dní od zářijového příletu z KLDR, kde byl vybrán jako jeden z předních tamních instruktorů pro spřátelenou zemi v srdci Evropy. Za pozváním stál ing. Jiří Klukáček, předseda Karate Praha, dodnes aktivní učitel karate na pražském Jižním Městě. Jako vždy rozhodovala tak trochu náhoda. Původní záměr pana Klukáčka pozvat do Prahy japonského instruktora se ukázal jako neproveditelný s ohledy na dobu, takže byl pozván za účelem výuky bojového umění korejský učitel. Do hlavy se mi dere otázka, kolik by se nás z nás dnes potkávalo v dojo v karate-gi a poslouchali bychom „ Ič, ni, san!“ japonského senseje? Nevím, jak Vy, ale já jsem si na „ Haná, dul, set“ už nějak zvykl a neměnil bych ani za celý regiment japonských shihanů. Nedávno jsem se přistihl, že si i vajíčka na omeletu odpočítávám korejsky. To je jen ilustrativní příklad toho, jak taková silná osobnost, kterou velmistr Hwang je, se stává vzorem nejen svým, sice nerozcvičeným, přesto dokonalým yopchagi. Mimochodem tuto motivaci začínám s přibývajícími lety po třicítce ztrácet a sám sobě si namlouvám, že prostě nemám korejské kyčle a nohy šlechtěné po staletí nepřítomností židlí a záchodových mís.
Nedá mi to nezmínit ještě jeden příklad, jak nás velmistr Hwang ovlivňuje. Jedná se o unikátní taekwon-do slang čili mistrovštinu, kterou těžko může někdo cvičící pouze v řádu několika málo let docenit ba naopak. Prvních několik let mé trenérské praxe v devadesátých letech jsem mluvil opravdu divně. Celý problém jsem si uvědomil až nedávno, když mi jeden učitel v našem svazu vyprávěl příběh, jak se ho nějaký student začátečník zeptal po tréninku, jak dlouho už v ČR žije, protože mu ta čeština docela jde.
Velmistr Hwang Ho Yong je obrovskou osobností celosvětového TKD. Jeho dnešní pozice viceprezidenta ITF nebo předsedy Technického a vzdělávacího oddělení pouze dokresluje jeho unikátní postavení ve světě taekwon-do. Nám - jeho studentům, našim studentům a studentům našich studentů a dalším generacím náleží ta jedinečná příležitost učit se taekwon-do přímo od zdroje – tedy od korejského velmistra Hwang Ho Yonga. Nikdy bychom neměli zapomínat na tuto čest a bez nadsázky můžeme velmistra Hwanga nazvat Otcem českého taekwon-do.
Rád bych popřál mému mistrovi všechno nejlepší k prvnímu čtvrt století úspěšné práce v ČR a ještě mnohem více nadšených studentů. Nevím, zda za dalších 25 se budou v Čechách ještě tepláky módní záležitostí, ale jsem si jist, že snad my nebo další studenti, budou ve velmistrově práci stále pokračovat.
Jménem celého Českého svazu Taekwon-Do ITF: „Kamsa Hamnida! “
Martin Zámečník
Prezident ČST ITF