2333 př. n. l. |
|
(mytologie) Tangun založil říši Čoson (země jitřní svěžesti), později nazývanou Ko (starý) Čoson. |
2333 - 194 př. n. l. |
|
Starý Čoson (Ko Čoson) |
1122 př. n. l. |
|
(mytologie) Tangun končí vládu na zemi a vrací se na nebesa. |
4 st. př. n. l. |
|
Vznik kmenových svazů Samhan. |
194 - 108 př. n. l. |
|
Üman Čoson |
109 př. n. l. |
|
Vítězné tažení čínského císaře Wu-tiho na Korejský poloostrov. |
75 př. n. l. |
|
Zřízení čínské kolonie Lolang v severní části poloostrova. |
57 př. n. l. - 668 |
|
Silla |
1 st. př. n. l. |
|
Vznik Samguk (Tři království: Kogurjo, Päkče, Silla). |
37 př. n. l. - 668 |
|
Kogurjo |
18 př. n. l. - 660 |
|
Päkče |
313 |
|
Kogurjo - Definitivní porážka čínské kolonie Lolang. |
372 |
|
Kogurjo - První seznámení s buddhismem. |
384 |
|
Päkče - První seznámení s buddhismem. |
391 |
|
Kogurjo - 19. král dynastie Kogurjo Kwanggätcho usedl na trůn. |
392 |
|
Kogurjo - Stavba devíti buddhistických chrámů v Pchjongjangu. |
523 - 554 |
|
Päkče - Vláda krále Songa, velkého příznivce buddhismu. |
do 528 |
|
Silla - Prvních 22 králů bylo zároveň vrchními šamany. |
528 |
|
Silla - Oficiální přijetí buddhismu králem Pophungem. Založen Klášter Budhovy země Pulguksa. |
538 |
|
Päkče - Hlavním městem se stalo Pujo. |
540 - 575 |
|
Silla - Vláda 24. krále Činhunga, počátek kulturního rozkvětu a vojenských úspěchů. |
kolem 550 |
|
Silla - Činhung založil polovojenskou organizaci mládeže Hwarang ("kvetoucí mužnost" či "květinoví rytíři"). |
552 |
|
Päkče - Korejské poselství seznamuje japonského císaře s buddhismem. |
554 |
|
Päkče - Prvních 16 buddhistických kněží odjíždějí do Japonska. |
562 |
|
Silla - Dobyla malý státeček Kaja. |
od 580 |
|
Päkče - Tisíce uměleckých řemeslníků, stavitelů a buddhistických mnichů odjíždějí do Japonska. |
595 - 673 |
|
Silla - Život Kim Ju-sina, nejslavnějšího vojevůdce Silly. |
612 |
|
Kogurjo - Vítězství Uldži Mundoka nad čínským vojskem dynastie Suej. |
630 - 645 |
|
Kogurjo - Stavba obranné zdi proti Číně. |
649 |
|
Kogurjo - Slavný generál Jonge Somon donutil dynastii Tchang opustit Koreu zničením téměř 300 000 jejích mužů u Ansi Sung. |
650 |
|
Silla - Uzavírá vojenské spojenectví s Čínou. |
660 |
|
Päkče - Úmrtí velkého generála dynastie Päkče, Ge-Baeka. |
660 |
|
Silla - Kim Ju-sinova vojska porážejí s Číňany Päkče a Kogurjo. |
660 |
|
Päkče - Porážka spojenými vojsky Číny a Silly. |
661 |
|
Silla - Na trůn usedá 30. král dynastie Silla Moon-Moo. |
668 |
|
Kogurjo - Porážka spojenými vojsky Číny a Silly. |
668 - 935 |
|
Sjednocená Silla |
686 |
|
Známý mnich Wonhjo představil buddhismus dynastii Silla. |
698 - 926 |
|
Parhä |
735 |
|
Čínská dynastie Tchang definitivně uznala severní hranici Silly. |
8 st. |
|
Zlatý věk - kulturní rozkvět v Sille. |
892 |
|
Na jihozápadě Silly vyhlášen nepřátelský stát Hu-Päkče (Pozdní Päkče). |
901 |
|
Na severu Silly vyhlášen nepřátelský stát Hu-Kogurjo (Pozdní Kogurjo), v jeho čele vzbouřenec Kukkje. |
918 |
|
Vzbouřenec Wang Kon svrhl Kukkjeho, ujímá se vlády v Hu-Kogurjo a vyhlašuje novou dynastii Korjo. |
918 - 1392 |
|
Korjo (dynastie Wang) |
934 |
|
Wang Kon porazil Hu-Päkče. |
936 |
|
Definitivní kapitulace králů Silly. |
943 |
|
Smrt zakladatele dynastie Wanga Kona. |
980 |
|
Kitanové ze státu Liao začínají s nájezdy do Koreje. |
1020 - 1044 |
|
Stavba obranné zdi proti Kitanům. |
1115 |
|
Korjo nuceno uznat džurdženskou dynastii Ťin. |
1231 |
|
Obsazení Korja Mongoly. |
1235 - 1251 |
|
Tvorba souboru Tripitaka Koreana. |
1259 |
|
Příměří s Mongoly. |
1279 |
|
Korjo uznává novou čínskou dynastii Juan (císař Kublajchán). |
1274, 1281 |
|
Korejci podpořili 2 neúspěšná mongolská tažení do Japonska. |
14 st. |
|
Život generála Čchö Jonga, premiéra a velitele ozbrojených sil v dynastii Korjo. |
1361 |
|
Vojevůdce I Song-gje porazil rudé turbany (čínské bandy). |
1368 |
|
Král Kongmin uznává císaře nové čínské dynastie Ming. |
1374 |
|
Čínský císař dynastie Ming neuznal nového krále Korja Sinu, který nastoupil po smrti svého otce Kongmina. |
1388 |
|
Král Sinu vyhlásil válku Mingům, do čela vojsk staví vojevůdce I Song-gjeho, I Song-gje se místo proti Číně staví proti svému králi. |
1392 |
|
I Song-gje zakládá novou dynastii Čoson (známá také jako I). |
1337 - 1392 |
|
Život slavného básníka Čong Mong-džua (Pchoun), věrného poddaného krále U dynastie Korjo. |
1392 - 1910 |
|
Čoson (dynastie I) |
14 st. |
|
Život generála Kim Duk-rianga (Čung-džanga). |
1419 - 1450 |
|
Kulturní rozkvět za vlády krále Sedžonga. |
1443 |
|
Nejslavnější korejský král Sedžong vynalezl korejskou abecedu Hangul. |
1536 - 1584 |
|
Život filosofa a učence I I (Julgok), přezdívaného Konfucius Koreje. |
16 st. |
|
Život známého učence I Hwanga (Tchoege), představitele neokonfucianismu. |
1592 |
|
První invaze Japonců do Koreje. Klíčové vítězství admirála I Sun-sina (Čchungmu) s jeho vynálezem Kobuksonu (želví lodě) nad japonci u ostrova Hansan. Velký mnich Choi Hyong-ung (So-san) (1520-1604) společně se svým žákem Sa Myung-dangem organizují armádu mnichů, kteří pomáhají odvracet japonské "piráty", jež zaplavili většinu korejského poloostrova. |
1597 |
|
Druhá invaze Japonců do Koreje. |
1598 |
|
Po smrti Hidejošiho se Japonci stahují zpět. |
1616 |
|
Mandžuové vyhlašují stát Chou-Ťin. |
1618 |
|
Chou-Ťin vyhlašuje válku čínské dynastii Ming a žádá o korejskou pomoc. |
1627 |
|
První vpád Mandžuů do Koreje. |
1636 |
|
Mandžuové vyhlašují novou čínskou dynastii Čching. Druhý vpád Mandžuů do Koreje, Korejci přinuceni uznat podřízenost vůči dynastii Čching. |
1668 |
|
Holanďan Hamel vydal knihu Popis korejského království. |
1794 |
|
První čínský katolický misionář v Koreji. |
1801 |
|
Poprava více než tříset katolíků. |
1864 - 1873 |
|
Vláda regenta Tewonguna, ostře proticizinecká politika. |
1866 |
|
Protikatolický pogrom, více než 8000 obětí. Neúspěšné pokusy Francouzů a USA o násilné proniknutí do Koreje. |
1874 - 1907 |
|
Vláda krále Kodžonga. |
1876 |
|
Korea donucena uzavřít nevýhodnou smlouvu s Japonci. |
1876 - 1938 |
|
Život vlastence Ahn Chang-hoa (Tosan), jenž zasvětil svůj život vzdělávání Koreje a Hnutí za nezávislost. |
1882 - 1886 |
|
Uzavření nevýhodných smluv s USA a evropskými zeměmi. |
1885 |
|
Čínsko-Japonská smlouva o odvolání vojsk obou zemí z Koreje. |
1894 |
|
Masové rolnické povstání organizované hnutím Tonghak. |
1895 |
|
Čínsko-Japonská smlouva v Šimonoseki. Po prohrané válce se Číňané zřekli všech historických práv vůči Koreji. |
1897 |
|
Král Kodžong se prohlašuje císařem Tehan Čeguk. |
září 1905 |
|
Podpis mírové smlouvy mezi Ruskem a Japonskem. Po prohrané válce přiznali Rusové Japoncům zvláštní práva v Koreji. |
17. listopadu 1905 |
|
Zřízení instituce japonského generálního rezidenta v Koreji (japonský protektorát). |
1907 |
|
Neúspěšné vystoupení nepozvané korejské delegace na konferenci v Haagu. Císař Kodžong donucen odstoupit ve prospěch syna Sundžonga. |
1909 |
|
Zdařilý atentát na prvního japonského generálního guvernéra Koreje Hirobumi Itóa, který provedl vlastenec An Čung-gun. |
1910 - 1945 |
|
Období japonské koloniální nadvlády |
22. srpna 1910 |
|
Smlouva o anexi Koreje. |
1910 - 1945 |
|
Území pod japonskou samosprávou - Čósen |
9. listopadu 1918 |
|
Choi Hong-hi se narodil v Hwa-Dae, distrikt Myong-Chun (dnešní KLDR), byl slabý a neduživý. Dle západního kalendáře tento den vychází sice až na 22.12.1918, nicméně Choi si zvolil jako datum svého narození listopadový termín. |
únor 1919 |
|
Zemřel bývalý císař Kodžong. |
1. března 1919 |
|
Počátek Hnutí za nezávislost Koreje (slovo Sam-Il označuje právě toto datum 1. 3.). Vůdcem Hnutí za nezávislost Koreje byl Son Byong-hi (Uiam). |
1919 |
|
Ustavení korejské prozatímní vlády v Šanghaji. |
1927 |
|
Kim Ku zvolen do čela prozatímní vlády. |
1930 |
|
Choi byl vyloučen ze školy, poněvadž agitoval proti japonským úřadům. Počátek spolupráce se studentským Hnutím za nezávislost Koreje (Kwang-Ju). Poslán otcem studovat kaligrafii k Han Il-dongovi (také mistr bojového umění Taek-Kyon). Hang Il-dong začal mladého Choie vyučoval Taek-Kyon, aby upevnil jeho slabou tělesnou kondici. |
1936 |
|
Choi poslán do Japonska, aby dosáhl vyššího vzdělání. Zapletl se ovšem do hádky s profesionálním zápasníkem, což byl pro něj impuls pro ještě větší zdokonalování bojového umění.
V Kjoto Choi potkal Korejce, pana Kima, od něhož se začal učit japonské bojové umění, karate (Šótókan). |
1937 |
|
Nařízeno povinné uctívání japonské bohyně slunce. |
1938 |
|
Choi získává černý pás v karate. Později, po ještě usilovnějším tréninku, 2. dan v karate. |
1938 |
|
Výuka korejštiny povolena jen na školách 1. stupně. |
1940 |
|
Zastaven tisk všech publikací v korejštině. |
1942 |
|
Korea plně začleněna do systému japonské státní správy. |
1943 |
|
Úplný zákaz používání korejštiny na veřejnosti. Korejci začali být povoláváni do japonské armády. Konference v Káhiře (Churchil, Roosevelt, Čankajšek). Rozhodnuto, že v Koreji bude po skončení války vhodným způsobem obnoven suverénní stát. |
20. října 1943 |
|
Choi byl donucen narukovat do japonské armády proti své vůli. Jeho posádka sídlila v Pchjongjangu. Zde se zapojil do Korejského hnutí za nezávislost (Hnutí pchjongjangských studentů – vojáků). |
prosinec 1943 |
|
Na konferenci v Teheranu vyslovil Stalin souhlas s plánem s káhirské konference na obnovu korejské samostatnosti. |
1944 |
|
Byl odhalen, zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě v japonském vězení, odsouzen k sedmiletému vězení, které je následně změněno na trest smrti. Ten měl být vykonán 18.8.1945. |
únor 1945 |
|
Korejská prozatimní vláda vyhlásila válku Japonsku a Německu. |
duben 1945 |
|
Choi začal systematicky vyvíjet a zdokonalovat techniky pro nové bojové umění. |
15. srpna 1945 |
|
Konec 2. Světové války, kapitulace Japonska, anulace rozsudku smrti (pouhé 3 dny před popravou). Choi odjíždí po propuštění do Soulu, kde organizuje setkání studentů – vojáků. |
15. srpna 1945 |
|
Kapitulace Japonska. |
15. srpna 1945 |
|
Rudá armáda obsazuje Severní Koreu. |
1945 - |
|
Poválečná Korea |
15. září 1945 |
|
Americká armáda obsazuje Jižní Koreu. |
leden 1946 |
|
Choi je jmenován podporučíkem nově vzniklé armády Korejské republiky. Zanedlouho se stal velitelem setniny v Kwang ju v provincii Cholla Namdo (4. pěší regiment). Začal své vojáky učit karate jako prostředek tělesného a duševního výcviku. Byl povýšen na poručíka a převelen do Tae Jon ke 2. pěchotnímu pluku, kde vyučoval i Američany. |
1947 |
|
Povýšen na kapitána a poté i na majora. |
1947 |
|
Rozhodnutí OSN o přípravě voleb v obou částech Koreje za kontroly OSN. Severní Korea rozhodně odmítá. |
1948 |
|
Byl jmenován v Soulu náčelníkem přesunu, ubytování a zásobování vojsk. Stal se též instruktorem výuky bojového umění pro místní americkou školu vojenské policie. Koncem roku byl již podplukovníkem. |
duben 1948 |
|
Proti vůli USA a I Sung-mana navštívili přední jihokorejští politici Kim Ku a Kim Kju-sik v Pchjongjangu Kim Ir-sena a bez úspěchu se pokusili hledat kompromisní řešení. |
10. května 1948 |
|
Volby v jižní části Koreje pod dohledem OSN. |
26. června 1948 |
|
Zavraždění Kim Ku. Teprve r. 1992 bylo prokázáno, že vraždu objednal I Sung-man. |
15. srpna 1948 |
|
Vyhlášení Korejské republiky. Prvním presidentem se stal 73letý I Sung-man. |
9. září 1948 |
|
Vyhlášení KLDR v čele s Kim Ir-senem. |
1949 |
|
Jmenován plukovníkem. Navštívil poprvé Spojené státy, kde pobýval ve Fort Riley Ground General School. Předvedl zde své bojové umění americké veřejnosti. |
23. června 1950 |
|
Choi úspěšně absolvuje vojenskou školu v USA, kam byl Korejskou republikou před rokem vyslán. |
25. června 1950 |
|
Útokem vojáků ze severní části Korejského poloostrova na jižní část začíná korejská válka. |
26. června 1950 |
|
Invaze vojsk KLDR na území Korejské republiky. |
27. června 1950 |
|
Na zasedání OSN označena KLDR za agresora. |
28. června 1950 |
|
KLDR dobyla Soul. |
5. září 1950 |
|
KLDR dovršila obsazení téměř celé Korejské republiky (volný zůstal pouze Pusan a ostrov Čedžu). |
15. září 1950 |
|
Invaze vojsk OSN v Inčchonu. |
23. září 1950 |
|
Vojska OSN dobyla Soul. |
25. října 1950 |
|
Vojska OSN dobyla téměř celé území KLDR. |
listopad 1950 |
|
Na straně KLDR vstoupila do bojů čínská armáda. |
1951 |
|
Stal se brigádním generálem. Vedl Ground General School v Pusan jako zástupce velitele a náčelník akademického oddělení. |
4. ledna 1951 |
|
Armády KLDR a ČLR dobyly znovu Soul. |
1952 |
|
Jmenován náčelníkem štábu 1. armádního sboru a byl pověřen doprovodem generála Mac Artura během jeho návštěvy v Kang Nung. V době příměří byl Choi velitelem 5. pěchotní divize. |
1953 |
|
Choi napsal první oficiální knihu o vojenské výzvědné službě. Uvedl do činnosti 29. pěchotní divizi v Cheju Island, která se později stala špičkou taekwonda v armádě. |
27. června 1953 |
|
Podpis smlouvy o příměří v Pchanmundžomu. |
1954 |
|
Založil Oh Do Kwan (tělocvičnu Má cesta), kde probíhala výuka kádrových instruktorů pro celou armádu. Byly zde provozovány a rozvíjeny techniky karate, taek kyon a samozřejmě moderního systému budoucího taekwonda za pomoci pana Nama Tae-hiho. V druhé polovině roku vedl Chong Do Kwan (telocvičnu Modré vlny), největší civilní tělocvičnu v Koreji. Byl povýšen na generálmajora. |
11. dubna 1955 |
|
Svolal většinu korejských mistrů bojových umění s cílem dát jím vynalezenému bojovému umění jednotný název. Shodli se na názvu taekwondo generála Choi Hong-hi. Představení moderního umění sebeobrany a válečnického umění taekwonda světové veřejnosti. |
11. května 1956 |
|
Hwang Ho-yong se narodil v městečku Sin Uiz, které leží v KLDR nedaleko čínských hranic. |
1959 |
|
Otec taekwonda a 19 nositelů černého pásu cestovali po Dálném východě. Turné mělo veliký úspěch. Choi dosazen do dvou významných míst: president nově vzniklé Korejské asociace taekwonda a zástupce velitele 2. armády v Tae Gu. Gen. Choi Hong-hi publikuje první pasáž o svém bojovém umění. Navštívil Karate Club Joon Rhees v San Antoniu. Joon Rhee se stal prvním instruktorem taekwonda v USA. Choi se vrátil do Koreje jako ředitel zpravodajství korejské armády. Nedlouho poté přijal vedení Velitelství ozbrojeného boje se správou škol pěchoty, dělostřelectva, ozbrojených vozidel, letectva a radistů. |
1960 |
|
I Sung-man se pokusil zfalšovat volby a nechal se počtvrté zvolit presidentem. Po masových demonstracích byl nucen odstoupit a odejít do exilu v USA. Presidentem se stal Jun Po-sun. |
1961 - 1962 |
|
Léta dozrávání taekwonda i Choiovy vojenské kariéry. |
květen 1961 |
|
Po vojenském převratu se stal presidentem Pak Čong-hi. |
1962 |
|
Choi jmenován velvyslancem v malajsii, kde jako obětavý misionář taekwonda rozšířil nové bojové umění. V Malajsii začíná generál vyvíjet vzory pro taekwondo. |
1963 |
|
Založena Malajská asociace teakwonda. |
červen 1963 |
|
Exhibice v budově Spojených národů v New Yorku a zavedení taekwonda v ozbrojených silách Vietnamu. |
1964 |
|
V Singapuru založena Asociace taekwonda. Vytvořily se předpoklady pro založení asociací mimo Asii. |
1965 |
|
Velvyslanec Choi, dvouhvězdičkový generál ve výslužbě, vedl misi Dobré vůle do Západního Německa, Itálie, Turecka, Spojených arabským emirátů, Malajsie a Singapuru. Vznikají národní asociace. Generál Choi se stává prezidentem Korejské národní asociace taekwonda. V dalších letech se exhibiční týmy rozjely do USA, Thajska, Malajsie, Vietnamu, do západní Evropy a Kanady. |
1965 |
|
Podpis japonsko-koreské smlouvy. |
22. března 1966 |
|
Ustavení Mezinárodní federace taekwonda (ITF), zakládající země: Korejská republika, Vietnam, Malajsie, Singapur, Spojené státy americké, Turecko, Itálie, Egypt a západní Německo. Prezidentem zvolen generál Choi Hong-hi. |
1967 |
|
Otec taekwonda obdržel medaili 1. třídy Distinguish Service (Vyznamenání za zásluhy) od vlády Vietnamu. |
1968 |
|
Exhibice taekwonda ve Francii před delegáty 32 států. Vládou Korejské republiky udělena Choivi Cena za výzkum ve sportu a za jeho obětavou práci pro korejské bojové umění. |
1969 |
|
Taekwondo se praktikuje již v 67 zemích. První asijský turnaj v taekwondu (září, Hong-Kong). Autor podnikl cestu po 29 zemích, aby navštívil instruktory a shromáždil fotografie pro první vydání knihy "Taekwon-Do" (1972) |
1971 |
|
Pak Čong-hi zvolen těsnou většinou potřetí presidentem. Podezření, že volby byly zfalšovány a že měl vyhrát opoziční předák Kim Te-džung. |
1972 |
|
Odchod do dobrovolného exilu do Kanady, kde mu podmínky pro život zajišťuje Park Joong-soo, dnes 9. dan. Odchod je na základě státního převratu a zavedení diktátorského režimu v Korejské republice prezidentem Park Chung-hiem a jeho snahy o zneužití taekwonda jako politického nástroje k upevnění své moci. |
1973 |
|
V Korejské republice vzniká Světová federace taekwonda (WTF) jako reakce na Choiův odchod do exilu. Federaci zakládá na přímý rozkaz prezidenta Park Chung-hia náměstek prezidentské ochranky Kim Un-yong, přičemž se také hned stává prezidentem WTF. |
srpen 1973 |
|
Opoziční politik Kim Te-džung byl unesen z hotelového pokoje v Tokiu, násilně odvlečen do Koreje a tam uvězněn. |
říjen 1974 |
|
1. mistrovstí světa seniorů v taekwondu (ITF), které se konalo v Montrealu v Kanadě. |
listopad 1976 |
|
1. mistrovství Evropy v taekwondu, jež se konalo v Amsterdamu. |
1977 |
|
Schůzka v Tokiu, na které Choi veřejně napadl jihokorejského prezidenta Park Jung-heea, který využíval taekwondo pro své politické cíle. |
1979 |
|
V norském Oslo založena Celoevropská federace taekwonda (AETF). |
říjen 1979 |
|
Při atentátu zavraždil šéf jihokorejské tajné služby presidenta Pak Čong-hiho, nástupce se stal Čche Kju-ha. |
1980 |
|
Gen. Choi a patnáct jeho žáků, včetně jeho syna Choi Jung-hwi, podnikli monumentální cestu ("Misi dobré vůle") do Korejské lidově demokratické republiky. Bylo to poprvé, co tam bylo taekwondo představeno. |
květen 1980 |
|
Vlna protivládních nepokojů v celé Korejské republice. Mimořádně krvavě potlačeny zejména studentské demonstrace v Kwangdžu. Oficiální údaj je 193 obětí, neoficiálně se odhaduje až na 1000 lidí. Zásahy řídil generál Čon Du-hwan. |
září 1980 |
|
Generál Čon du-hwan se stal presidentem. Opoziční politik Kim Te-džung odsouzen k smrti oběšením. Trest roku 1981 změněn na doživotí a v roce 1982 mu bylo umožněno odejet na léčení do USA. |
1981 |
|
MOV rozhodl, že olympijské hry v roce 1988 se budou konat v Soulu. |
20. května 1981 |
|
Vznesen požadavek na zařazení taekwonda ITF mezi olympijské sporty. |
1982 |
|
Gen. Choi navštívil Československo doprovázen mistry Han Sam-sooem a Park Jung-taekem. |
1982 |
|
Druhý instruktorský kurz v KLDR pod vedením mistra Lim Won-supa. |
1982 - 1987 |
|
Hwang s korejským exhibičním týmem cestoval po Itálii, Jugoslávii, Maďarsku, Norsku a především Číně. |
leden 1983 |
|
Gen. Choi uděluje Charlesovi E. Serrefovi, prezidentu US federace Taekwon-do 7. mistrovský stupeň. |
8. února 1983 |
|
Generál Choi obdržel dopis od IOC (Mezinárodní olympijský výbor), ve kterém J. A. Samaranch žádá, aby ITF splynulo s WTF, aby byly pod jednou organizací. Choi vydává poprvé svou 15-ti dílnou encyklopedii taekwonda. Ta obsahuje na téměř 5000 stranách kompletní informace o taekwondu (3200 technik). |
29. června 1985 |
|
Uskutečnila se schůzka mezi ITF a WTF avšak bez výsledku. |
říjen 1987 |
|
Hwang Ho-yong (v té době V. Dan) přijíždí se svoji ženou Ham Myong-suk poprvé do tehdejšího Československa smluvně na tři roky propagovat taekwondo a založit národní federaci. |
prosinec 1987 |
|
Novým presidentem zvolen generál Ro Tche-u, který pšislíbil demokratisaci politického života. Ve volbách byli poraženi Kim Te-džung a Kim Jong-sam. |
1988 |
|
Maďarská lidová republika jako první z východního bloku navázala diplomatické styky s Korejskou republikou. Olympijské hry v Soulu. |
1989 |
|
Hwangovi se narodila dcera.
|
1990 |
|
Generál Choi se názorově rozchází s jedním ze svých nejbližších spolupracovníků, a to s mistrem Park Jung-taem. Ten následně zakládá Světovou federaci Taekwondo (GTF) a stává se v ní prvním prezidentem. |
1990 |
|
ČSFR navázala diplomatické styky s Korejskou republikou. |
1992 |
|
Státní návštěva presidenta Václava Havla v Korejské republice. Novým presidentem se stal Kim Jong-sam, po dlouhé době opět civilista. Mezi poraženými kandidáty byl opět Kim Te-džung. |
1992 |
|
Hwang se vrací do Koreje. |
1993 |
|
Hwang se stává vedoucím oddělení trenérů a státní reprezentace Korejské federace Taekwon-Do ITF. |
1994 |
|
ITF a generál Choi poprvé v historii pořádá oficiální mezinárodní seminář ITF také v České republice, a to konkrétně na FTVS UK v Praze. |
1994 - 1995 |
|
Hwang vyslán podpořit rozvoj taekwonda do Indie. |
1995 |
|
Na podzim se Hwang (7. Dan) vrací opět do České republiky. |
1995 |
|
Oficiální návštěva presidenta Kim Jong-sama v České republice. |
1996 |
|
Hwangovi se narodil syn. |
1997 |
|
Generál Choi publikuje Multimediální Encyklopedii na čtyřech CD-ROMech. |
1998 |
|
ITF a generál Choi pořádá 2. oficiální mezinárodní seminář ITF v ČR, a to opět na FTVS UK v Praze. |
1999 |
|
Choi se stává prezidentem mezinárodního výboru bojových umění a her (IMGC). |
25. - 27. června 1999 |
|
ITF a generál Choi pořádají 3. a poslední oficiální mezinárodní seminář ITF v ČR, a to v jihočeské Třeboni. |
2000 |
|
Na podzim odjíždí Hwang do Koreje, kde byl jmenován v rámci ITF předsedou komise mezinárodních instruktorů Taekwon-Do ITF. |
11. dubna 2002 |
|
Mistr Park Jung-tae umírá na rakovinu. Naneštěstí je to v době, kdy se opět začíná vážně mluvit o tom, že se mistr Park opět vrátí zpět ke generálovi. |
15. června 2002 |
|
Generál Choi Hong-hi prohrává boj s rakovinou a ve věku nedožitých 84 let v Pchjongjangu umírá. Zde je také pohřben. ITF se po jeho smrti tříští na 3 různé ITF (Prezidenti - Chang Ung, Choi Jung-hwa, Trân Trieu Quân). |
prosinec 2002 |
|
Přílet Hwanga zpět do České republiky. |
2003 |
|
Hwang obdržel certifikát na 8. Dan s pořadovým číslem K-8-4. |
2011 |
|
Po tragické smrti Trân Trieu Quâna (při zemětřesení na Haity 12. 1. 2010) je novým prezidentem zvolen Velmistr Pablo Trajtenberg. |
7. září 2011 |
|
Hwang obdržel certifikát na 9. Dan s pořadovým číslem K-9-1. |
srpen 2012 |
|
Hwang je zvolen viceprezidentem ITF za Asii. |
25. srpna 2015 |
|
Mistr Ri Yong-son zvolen novým prezidentem místo Prof. Chang Unga. |
snad někdy |
|
Slovo Tong-Il označuje rozhodnutí o unifikaci Koreje, která je rozdělena od roku 1945. |