Julgok tul 율곡틀 Yul-Gok pattern

Seznam vzorů

Počet pohybů:

38

Počet útoků:	22
Počet útoků rukama:	18
Počet útoků nohama:	4

Počet bloků:	12
Počet bloků rukama:	12
Počet bloků nohama:	0

Počet přípravných postojů:	4
Diagram:

Nové techniky

Obměněné techniky

Seznam technik

Výchozí postoj: naranhi čunbi sogi narani junbi sogi 나란히준비서기 parallel ready stance

Závěrečný postoj: naranhi čunbi sogi narani junbi sogi 나란히준비서기 parallel ready stance

Význam

Julgok je pseudonym velkého filosofa a učence I I (1536 - 1584), přezdívaného též "Konfucius Koreje". 38 pohybů v tomto vzoru symbolizuje jeho rodiště na 38. rovnoběžce a diagram tulu znamená učení.

Ojuk-hon (Svatyně černého bambusu) je rodištěm významného konfuciánského učence, státníka a básníka I I, známého spíše pod pseudonymem Julgok ("Údolí kaštanů"). Byl jedním ze skupiny neo-konfucionistů, která se rozvinula v průběhu 16. století. Z mnohých míst, které zastával, jmenujme Korejského ministra personalistiky a obrany, a rektora národní akademie.

I I se narodil 26. prosince 1536. Byl zázračným dítětem, ve třech letech uměl čínské písmo a před sedmým rokem skládal básně v čínštině. V sedmi letech dokončil studium klasického konfucionismu. Ve třinácti složil státní zkoušku z literatury.

Narodil se v blízkosti města Kang-Nung v provincii Kwangwon-Do. Měl štěstí, neboť jeho matka, Sin Saim-dang, měla velký umělecký talent. Byla neobyčejně kultivovaná na ženu této doby a byla známa jako vynikající malířka. Byla velmi respektovaná po celé provincii Chulla a Kyongsang a byla zřejmě nejslavnější ženou země za posledních 300 let. Je velmi pravděpodobné, že její talent měl velký vliv na výchovu jejího syna. II říkal, že se naučil psát stejně brzy jako mluvit a v sedmi letech se naučil psát eseje.

Ve věku 29 složil I I vyšší státní zkoušku s nejvyšším hodnocením a v témže roce začal pracovat ve státní službě. Práce napsaná I Iem byly mistrovskými veledíly spojující znalosti historie, konfuciánského pohledu na politiku a též zahrnující jeho hluboké znalosti taoismu. Ve věku 34 I I napsal jedenáctičlánkové pojednání věnované objasnění jeho přesvědčení, že spravedlivá vláda může existovat i v jeho dnech, které prokazuje jeho touhu po takovéto vládě a také opatření k jejímu dosažení.

Roku 1551 (tedy v jeho 16 letech) umírá jeho matka, se kterou si byli velice blízcí. I I je z toho velice nešťastný a podle některých zdrojů se v důsledku této události dočasně vzdal světa a odešel do Zen buddhistického kláštear v drsných a krásných Diamantových horách. Během svého ročního pobytu tam meditoval, což se projevilo na jeho buddhistické filozofii, a stal se dobrým znalcem buddhistického učení. Po třech letech nářků došel k tomu, že budhistické tvrzení "život je pomíjivý" mu ulehčí jeho smutek. Došel též k závěru, že konfuciánská teze "ochraňuj svou mysl a utvářej svůj charakter" znamená totéž jako budhistická teze "otevři svou mysl a uvidíš svou povahu". Po odchodu z kláštera se vrátil do společnosti zasvětil svůj život studiu konfucianismu. V pozdějších letech, když se stal známým filozofem, přijal pseudonym Julgok.

V září roku, kdy dosáhl 40 let, napsal dílo "The Essentials of Confucianism", které je považováno za nejcennější knihu ukazující správný kofuciánský život. Julgok Chônjip ( "Kompletní díla Julgoka") byla zpracována po jeho smrti na základě jeho spisů.

Julgok byl známý pro rozvoj myšlenkového proudu konfuciánského filozofa z 12. století Chu Hsi. Chu Hsi zavedl pojmy "li" (důvod nebo princip) a "chi" (materiál nebo životní síla). Tvrdil, že tyto dva pojmy jsou odpovědné za všechny lidské vlastnosti a fungování vesmíru. Takto definovaný koncepty byly velmi podobné pojetí těla a duše, jak jej nalezneme v západní filosofii a náboženství. "Li" však není zcela synonymní s myšlenkou individua představující skupiny nebo modely pro každou formu existence. Julgokův myšlenkový proud zastával koncept, že "li" je ovládající agent ve vesmíru a "chi" jsou podpůrné komponenty. V tomto myšlenkovém proudu byly zdůrazňovány zkušenosti, vzdělání a intelektuální a praktické činnosti. Dalším velkým myšlenkovým proudem vycházejícím z filozofie Chu Hsiho byl směr podporován I Hwangem (ToiGye), který navrhoval, že "li" ovládá "chi" a zdůraznil důležitost vytváření morálního charakteru.

Julgokův myšlenkový proud se projevoval v jeho osobním životě. Říkal, že "upřímný muž je muž, který zná nebeský realismus". Napsal, že domácnost může být harmonická, jen když je každý člen rodiny upřímný. Říkal, že když čověka potká neštěstí, musí provést hlubokou sebe-reflexi a opravit své vlastní chyby. Julgok zdůrazňoval hodnotu uplatnění v praxi. Tvrdil, že důvodem pro studium je uplatnění získaných znalostí v praxi. Jako příklad jeho tvrzení sám pracoval na poli a u měchů, což nebylo obvyklé u lidí s jeho postavením. Tento postoj k životu by byl v souladu jak s jeho zájmem o zdokonalení individua, tak i pro společnost jako celek.

Julgokův zájem o upřímnost, věrnost a zlepšování jednotlivců se projevoval v jeho činnosti k ostatním. Jeho nevlastní matka měla oblibu v pití vína, což Julgok nikdy neschvaloval. Každé ráno rok za rokem ji nosil několika šálků vína a nikdy ji její zvyk nevytýkal. Nakonec se sama rozhodla přestat pít, aniž by ji jedinkrát řekl o své nelibosti. Jako poděkování za tyto roky obětavosti nosila po jeho smrti 3 roky bílé smuteční roucho.

Julgok byl také hluboce zapojen do vládních a veřejných záležitostí. Složil státní zkoušky ve velmi mladém věku 24 let a postupně byl jmenován na několik ministerských míst včetně ministra obrany. Pro vytvoření mechanismu na získání názorů obyčejných lidí udělal více než jakýkoli jiný člověk v korejské historii. Cítil, že názor lidu musí vzniknout spontánně z celé šíře obyvatel. Věděl, že přežití a vitalita království přímo závisí na tom, aby veřejné mínění bylo získáváno ze všech vrstev obyvatelstva. Julgok se domníval, že nelibost veřejnosti by mohla být příznakem špatné vlády. Proto by vládci měli věnovat více pozornosti hlasu svých poddaných. Byl přesvědčen, že když jsou chudí lidé zbaveni lidství a mravnosti, trestní systém je neúčinný. Kvůli svému přesvědčení a strachu o přežití království zahájil Julgok řadu pokusů o vládní reformy. V jednom takovém úsilí se snažila vytvořit místní vládní struktury, které byly založeny na vzdělávání v souladu s filozofií Chu Hsi. Vypracoval soubor obecních článků (Hyang-Yak) určených pro výuku vesničanů z Hae-ju v konfuciánské etice. Tento způsob vlády však zůstal jen v elitní vrstvě (Jang-Ban) a nakonec selhala kvůli korupci.

Julgok byl také první, kdo navrhl Tendong, systému pro řešení finanční krize korejské vlády. Podle systému Tendong by daně byly vybírány podle půdy, nikoliv podle domu a vláda by nakupovala lokální produkty z daní.

Kromě svého aktivního zapojení do politiky byl Julgok také nechtěně vtáhnut do vážných politických sporů kvůli jeho filozofii. V roce 1575 se korejská vláda dostala do mrtvého bodu, díky kterému nakonec nebyla schopna čelit japonské invazi o deset let později. Dvě různé frakce korejské vlády si šly neustále po krku. Tyto frakce vznikly jako důsledek osobního sváru mezi dvěma muži, Simem Ui-gyomem a Kimem Hyo-wonem. Nakonec se každý vládní úředník musel přidat k jedné nebo druhé straně, jinak riskoval útoky obou. Vzhledem k tomu, že Kimovo bydliště byl ve východní čtvrti Soulu a Simovo v západní, stali se tyto frakce známéjako je Východňáci a Zápaďáci. Spory pokračovaly dlouho po Kimově a Simově odchodu z veřejného života a často byly systémem využívány k tomu, aby členové ze soupeřících frakcí byli odesláni do exilu či odvoláni z funkce na základě falešných obvinění. Tyto dvě frakce byly v rozporu nejen politicky, ale brzy i na filozofické úrovni. Východňáci zastávali učení I Hwanga a západní frakce učení Julgoka. Tyto filozofické rozpory rozdělovali frakce ještě více od sebe, zvyšovaly konflikty a učinily fungování vlády prakticky nemožné.

V roce 1583, rok před svou smrtí, Julgok navrhl, aby vláda vycvičila a vybavila sto tisícový Rezervní armádní sbor. Tento návrh, jako mnoho jiných, byl zničen drobnými úředníky, kteří byli obětmi východo-západních politických konfliktů ve vládě. Bylo škoda, že tento návrh týkající se národní bezpečnosti nebyl nikdy realizován. Devět let později korejská armáda a vládní úředníci selhali při obraně proti invazi japonské armády Hideyoshi, což mělo za následek okupaci Koreje.

Přestože díky politickému prostředí své doby nikdy neviděl své teorie aplikovány, Julgok byl výjimečný filosof. Dlouho po své smrti v roce 1584 měl Julgok i nadále hluboký vliv na Koreu a na svět díky své celoživotní oddanost konfucianismu a teorie veřejné správy.

Dnes můžeme portrét Julgoka nalézt na jihokorejských bankovkách, obdobně jako portrét jeho matky.

Vzor se učí nositelé technického stupně 5. kup.