Tchoege tul 퇴계틀 Toi-Gye pattern

Seznam vzorů

Počet pohybů:

37

Počet útoků:	16
Počet útoků rukama:	12
Počet útoků nohama:	4

Počet bloků:	20
Počet bloků rukama:	20
Počet bloků nohama:	0

Počet přípravných postojů:	1
Diagram:

Nové techniky

Obměněné techniky

Seznam technik

Výchozí postoj: moa čunbi sogi B moa junbi sogi B 모아준비서기 close ready stance B

Závěrečný postoj: moa čunbi sogi B moa junbi sogi B 모아준비서기 close ready stance B

Význam

Tchoege je pseudonym učence I-hwanga (16. století), šiřitele neokonfucianismu. 37 pohybů této sestavy se vztahuje k jeho rodišti na 37° zeměpisné šířky, diagram tulu znamená "učenec".

I Hwang (1501 - 1570) známější spíše pod svým "zdvořilým jménem" Tchoege, je jedním ze dvou nejvýznamnějších myslitelů korejské neo-konfuciánské tradice. Jeho zcela vyvážené a komplexní pochopení složitých filosofických neo-konfuciánský syntéz vyvozených Chuem Hsiem během čínské dynastie Sung značí tradičně v Koreji úplné dozrání. Jeho "Four-Seven Debate" s Ki Taesungem stanovilo základní problematiku - orientovalo korejské neo-konfuciánské myšlení na náročné zkoumání závažných témat týkajících se důležitých bodů metafyziky a její důležité uplatnění při popisu vnitřního života lidského srdce a mysli.

Tchoege se narodil v poměrně chudé šlechtické rodině v obci Ongyeri nedaleko Andongi v provincii Kyongsan, asi 200 kilometrů jihozápadně od Soulu. Složil zkoušku civilní služby a pracoval ve vládě po mnoho let, ale jeho opravdová touha byla poklidný život, při kterém by se zabýval studiem, reflexí a sebe-zdokonalováním. Před dosáhnutím padesáti let odešel z funkce, aby šel za svým snem, a po následující dvě desetiletí byl jako vědec a učenec nesmírně produktivní navzdory tomu, že byl často povoláván zpět do úřadu.

Neo-konfucianismus byl přijat jako oficiální ortodoxie při nástupu dynastie Choson v roce 1392. Bohaté syntézy a taoistický metafyzický systém, meditativní zušlechťování mysli připomínající buddhistickou praxi, které Chu Hsi a dalších raní neo-confucianisté vnesli do základů tradičního confucianismu, poskytovaly široký prostor pro různorodý a nerovnoměrný vývoj. Během prvního století byli aktivisté ve vládě zaměřeni na institucionální reformy, daleko od učenců na venkově zaměřených na jiné rysy neo-konfuciánského učení, a sice na meditace a sebe-zušlechťování. Odlišné směry vykrystalizovaly do krvavých střetů koncem čtrnáctého století, jak mladí muži s morálními dogmaty začali přicházet z venkova do vlády.

Tchoege pochopil komplexně myšlenky Chu Hsiho objasňující rovnováhu mezi aktivitou a klidem, vládnutím a sebe-zušlechťováním v ústraní, a na konci jeho života to bylo jeho učení, které se dostalo na přední pozice. Rok před svou smrtí prezentoval králi své pochopení metafyziky a psychologické teorie, ze které vyplývali dopady ve vedení každodenního života. Tato práce, "Deset diagramů učení mudrce" (Songhak sipdo) se stala jednou z nejznámějších a nejvlivnějších děl korejského neo-konfucianismu. Poté již nebylo možné popřít Tchoegovu oddanost studiu a meditativnímu sebe-zdokonalování, ani ignorovat, že správné uskutečnění těchto myšlenek by mělo být v řádném chování vlády a správném uspořádání společnosti.

Na úrovni filozofické teorie Tchoege zanechal trvalý otisk v korejském neo-konfucianismu jeho "Four-Seven Debate" vykonávaných v korespondenci s mladším studentem, Ki Taesungem (1527-1572), ve kterých nastolil problém korejským myslitelům na staletí. Zaměřil v nich úvahy korejského neo-konfucianismu především na otázky týkající se rozhraní metafyziky a psychologické teorie. Pro Tchoegeho a další neo-konficianisty orientované na sebe-zdokonalování bylo hlavním tématem toto: v systému neo-konfuciánského myšlení, správné, metafyzicky zakotvené pochopení struktury a fungování duše vysvětluje lidskou dokonalost a nedokonalost, je tedy základem pro jakoukoli teorii o praktické duchovní kultivaci.

Vzor se učí nositelé technického stupně 3. kup.